Kyselý vítr hořké chvilky odnáší,
poleptaný mozek však zůstává.
Slzy ti odlétají do lepších časů,
linou se vzduchem
duše ti leze ven uchem
slyšíš jen spektrum různých hlasů
kamarádi
milenky
babičky
to vše uložíš do prázdné krabičky.
Voláš ven...
proč čekáš odpověď?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat